Pocity. Krize. A vděčnost.

By Pauline♥ - 19:38:00

Ahoj! 💜

Podzim maličko doběhl i mně a posledních pár dní jsem zažívala něco jako osobnostní krizi. Určitě to znáte, moment, kdy si vůbec nepřijdete, že to uvnitř vás jste vy. Článek měl vyjít už včera, ale já na něj prostě neměla sílu. Celý den jsem proležela v posteli a po dlouhé době nechávala stékat všechny slzy, které se draly ven. Jeden člověk, který o tom věděl mi napsal: ,,I takové dny jsou třeba. Drž se.'' Druhý obětoval svůj volný čas, aby si vyslechl moje stesky a řekl mi, jak je vidí on. A v tu chvíli si člověk uvědomí, jak moc štěstí vlastně má. A v tu chvíli se ve mně probudil pocit neskutečné vděčnosti. A k vděčnosti ještě jeden fakt. Takový, na který jsem dlouho zapomínala.. Fakt, že zvládnu cokoliv. Jen to musím chtít a věřit tomu. V tuhle chvíli sedím v posteli, poslouchám svůj playlist na Spotify (klik a můžete si ho ke čtení pustit taky) a píšu pro vás. Nebo možná pro nás. A ten pocit vděčnosti je tu znova. Sedím v teple, do uší mi proudí něco, co z hloubi duše miluju a mám prostředky, díky kterým s vámi můžu komunikovat. Sdílet tyhle pocity 💜

Včerejšek a mé rozpoložení mě donutily zamyslet se nad tím, co si vlastně přeju a co dělám špatně. A došla jsem ke spoustě věcí, o kterých bych si s vámi v rámci podobných článků ráda povídala častěji. Poskládala jsem si (a teď má člověk tendenci říct v hlavě, ale to je chyba), v srdci, co bych chtěla dělat. Co by mě dělalo šťastnou. V srdci proto, že právě srdcem cítíte to, co chcete doopravdy. Hlava je tu od toho, aby vás limitovala, chránila. Víte, já jsem vždycky byla člověk, který by se rozpůlil jen aby pomohl druhým. A na tom není nic špatného. Do chvíle, než zjistíte, že je to na úkor vás a vašeho života. Pořád řešíte problémy jiných, tolik se do nich vžíváte, že se nakonec stanete z většiny jimi. A přestáváte být sami sebou. Tím neříkám, abyste přestali ze dne na den úplně pomáhat lidem, kteří pomoc potřebují. Ale je třeba si u toho zachovat i sebe. Protože když vlastně žijete život jiných, nikdy si nesplníte vlastní přání. Nezbyde vám na to energie.

(zdroj: Unsplash)

Taky už vím, že abych cokoliv dokázala, musím vyjít ze svojí komfortní zóny. A to není lehký. Komfortní zóna v nás budí pocit bezpečí, a že je všechno tak, jak má být. Ale tak to není. Nic není tak, jak to má být, pokud se zamyslíte a víte, že neprožíváte to, po čem vaše srdce doopravdy touží. Nemusí to být velké věci. Třeba toužíte po tom, si dát každý den večeři doma. Uvařenou doma. Ale neumíte vařit. Proto je třeba vyjít ze svojí komfortní zóny a místo jezení venku, objednávání krabiček, si dojít nakoupit a zkusit to. A co vy víte? Třeba v sobě probudíte vášeň, o které jste netušili. Taky se to nemusí povést. Ale už budete vědět, že jste dokázali z té komfortní zóny vystoupit a dokázali něco pro sebe.

A pak je tu další věc. Strach. Že se to nepovede. Ale podívejte se na většinu úspěšných lidí. Nejdřív museli na dno, aby mohli být na vrcholu. Strach z toho, že o něco přijdete. Ten s námi cloumá asi nejvíc. Jenže to je právě to. Když něco chceme, vždycky tomu musíme něco obětovat. Ale nikdo netvrdí, že až to dokážete, tak se vám to nevrátí. A vy k tomu ještě budete spokojení. Protože jste něco dokázali. Splnili jste přání vašeho srdce. Vaše přání. A když budeme sedět doma na zadku, tak nejen, že to nedokážeme, ale ještě z toho budeme mít špatný pocit.

Já jsem si včera své myšlenky a touhy roztřídila a došla jsem k tomu, co je moje největší přání. A paradoxně si myslím, že to částečně ovlivňuje ta další přání. Já jsem přesvědčená, že klíčem ke všemu je láska. Většina z nás cítí lásku k rodičům, sourozencům, přátelům, mazlíčkům, koníčkům. Ale každý z nás taky potřebuje partnerskou lásku. (A momentálně jsem zase u vděčnosti, která k těm klíčům patří taky. Jsem vděčná za to, že cítím lásku k rodině, přátelům, mazlíčkovi, hudbě..) Ale chybí mi ta jedna láska. Ta partnerská.

(zdroj: Unsplash)

Je něco, co o mně nevíte. A dlouho jsem rozmýšlela, jestli se o to s vámi mám podělit. Ale teď vím, že mám. Protože pocit, že to někomu může pomoct i s tou sebemenší prkotinou, díky které zaplesá jeho srdce je k nezaplacení. Věřím tomu, že máme možnost ovládat své životy sílou myšlenky. Zákonem přitažlivosti. Je to poměrně kontroverzní téma, které si nachází spoustu příznivců, ale i množství odpůrců. Proto vás prosím, zkuste se na to podívat s otevřenou myslí a srdcem :) Já sama jsem si zákon přitažlivosti otestovala opravdu hodně. A taky na něj občas zapomínám a pak se divím. Kdo vůbec neví, o co se jedná nebo tomu nerozumí, krásně to vysvětluje Kristýnka Dolejšová (hellochristie, zanormalniholky) ve svém podcastu Follow Your Magic.

Ale hodně ve zkratce - Cokoliv, co chceme, co si přejeme si do života můžeme přitáhnout. Stejně tak si ale můžeme přitáhnout i věci, kterých se bojíme, které nechceme. Proto je třeba si to uvědomit. Můžeme třeba podvědomě dělat věci, které nám blokují splnění těch přání. A já sama jsem na to v průběhu včerejšího přemýšlení přišla. Nemám partnera. Spousta lidí mě nemá rádo. Ale jak mě může mít někdo rád, když já sama nemám ráda sebe? Neustále na sebe vytvářím tlak - cokoliv udělám, podle mě není dost dobré, nevypadám dost dobře, abych se mohla líbit tomu a tomu. A vždycky, když si tohle řeknu, k sobě přitáhnu dvojnásobek takové energie. A nakonec opravdu nic z toho, co udělám není dost dobré. Nelíbím se sama sobě. Jak se mám tedy líbit tomu svému vysněnému člověku? Nemiluju se. Jak mě může milovat někdo další. A tady přesně přicházíme k tomu, že ať chceme cokoliv, nikdo jiný to za nás neudělá, vždycky musíme začít u sebe. Zní to jednoduše. Ale ta cesta za tímhle vším je neuvěřitelně těžká. Nejde to lusknutím prstu. Ale každý pokrok znamená pozitivní myšlenku, která je cestou k tomu krásnému přání. A ještě jedna věc. Aby zákon přitažlivosti fungoval, je třeba být se svými přáními co nejspecifičtější, opravdu znát každý jeho detail.

Můj vysněný partner je hnědovlasý, modrooký, milující hudbu (případně reálný hudebník), milující jídlo, zvířata, který miluje společnost jiných lidí, ale i svůj klid, má smysl pro humor, umí ocenit práci druhých, je věrný a bude pro každou blbost, ve které se vrátíme do dětských let. Partner, u kterého si budu jistá, že stejně, jako já jsem tu pro něj, tady bude vždycky on pro mě. Člověk, pro kterého je rodina důležitá. Člověk, který neměl různé části života jednoduché. Ideálně narozený ve znamení berana. Člověk se vztahem k příběhům a knihám a s bohatou fantazií. Člověk, který byl možná už láskou zklamán a trošku se jí bojí, abych mu ukázala, že teď už nemusí. A teď mě suďte jak chcete, ale chci, aby mezi námi byl věkový rozdíl. Nemyslím třeba 15,20 let. Myslím třeba osm. (Víc ode mě samozřejmě).

A když už máme takhle konkrétní představu o tom, co/koho si přejeme, stačí si představit, jaké by to bylo to mít. A teď si asi říkáte, proč tedy tvrdím, že to nemám, když tohle všechno vím? Protože jsem přestala věřit. Tomu, že bych takového člověka někdy mohla mít. Že by mě mohl milovat. A jsme zpátky u toho, co jsem psala před chvilkou - jak mě může někdo milovat, když nemiluju sebe. Musíme přestat mít pochybnosti a negativní myšlenky. Protože potom zákon přitažlivosti nefunguje. Nikdy toho nedosáhneme. Tohle všechno jsem si během včerejška uvědomila. Jak si vlastně sama šlapu po štěstí.

A rozhodla jsem se s tím něco udělat. Život není od toho, aby se přežíval. Život je od toho, aby se žil. Aby byl naplněný... Tady dneska článek ukončím a vás, co jste dočetli až sem poprosím, abyste mi do komentářů napsali, jestli se vám článek líbil, jestli vás zaujal a jestli byste chtěli víc takových. Kdyby ano, tak vám příště vysvětlím, jak zvláštně jsem k zákonu přitažlivosti došla já a jak jsem si ho otestovala. A věřte mi, je to neskutečný. Když jsem si to já samotná uvědomila, zůstala jsem koukat s otevřenou pusou a jediný, co bylo třeba udělat potom bylo poděkovat. A já věřím, že i s tím, co jsem vyjádřila dneska mi zákon přitažlivosti pomůže :)

Děkuji vám všem. Za to, že jste tu se mnou. Za každé vaše slovo. Za možnost vám předat tohle i jiné věci! 💜

P.S.- Pokud se vám tady líbí, budu moc ráda, když dáte blogu odběr. Učinit tak můžete v pravém sloupečku v sekci My favorite people ♥ kliknutím na tlačítko Odebírat ♥ A také nezapomeňte sledovat blogový Instagram, abyste nepřišli o žádné novinky ♥

Přeji Vám krásný večer!

Vaše

11 Comments

11 comments

LIFE BY PAVLINA10. listopadu 2020 v 16:07
Přesně takové dny mívám také, není to nic, za co by se měl člověk stydět - někdy to prostě přijde. :D :) Souhlasím ale, že si můžeme do života přitáhnout to pozitivní, ale i negativní. Hodně dělá nastavení mysli. :)
OdpovědětVymazat
Odpovědi
WantbefitM11. listopadu 2020 v 21:53
Anoo, prosím další článek o zákonu přitažlivost! Taky na něj věřím a většinou se to vždycky "přitáhne". Držím palce, aby Ti brzy život zavál toho pravého ♥ Musím se přiznat, že na mě zatím podzimní chrumy neprišly a jsem za to fakt ráda :) Ale já celkově jsem na pozitivní vlně :)

WantBeFitM
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Barborah17. listopadu 2020 v 16:15
Zákon přitažlivosti mě zajímá a baví už roky. Je někdy opravdu až neuvěřitelné, jak funguje. Ráda si přečtu tvé zkušenosti!
Jinak souhlasím a byla to první věc, která mě napadla, jak jsi napsala, že tic chybí partnerská láska- člověk se nejdřív musí mít ráda sám. Vím, že je tohle těžké, sama jsem si tím prošla. Ale jakmile na sobě začneme pracovat, jinak přemýšlet, hledat na sobě to dobré a uvědomíme si, že nikdo není perfektní, opravdu to může hodně změnit náš život a přivolat tu pravou lásku :)
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Melissa Hartford18. listopadu 2020 v 17:48
Bez lásky to nejde, asi tak to cítím i já a je pro mě hnacím motorem; důvod, proč být happy a productive, jinak to nejde.

www.melissahartford.blogspot.com
Melissa Hartford | lifestyle & fashion blogger
Instagram
OdpovědětVymazat
Odpovědi
whatafancyworld23. listopadu 2020 v 11:50
Akoby si mi hovorila z duše, skvelo napísané...Určite viac takýchto článkov! :)
What A Fancy World
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Pimenta Mais Doce23. listopadu 2020 v 16:51
Hey dear! I loved your post and already followed you! I want invite you to visit and follow my blog if you want <3

www.pimentamaisdoce.blogspot.com
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Romana923. listopadu 2020 v 21:02
to bude i tím počasím a co se teď děje no :( já to teda občas taky měla dřív ale teď již mám jiné starosti za chvíli ten termín ♥ budu držet palce at Te takové dny nepotkávají často
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Michaela Wolf30. listopadu 2020 v 8:02
Takové dny znám moc dobře také. Já já je občas mám. A hlavně tenhle rok je celkově jiný.. depresivní.. a tak pak máme všichni také dny. Věřím, že bude líp. A každopádně, tyhle články mě baví číst, je to takové, že se u nich opravdu zamýšlím.
OdpovědětVymazat
Odpovědi
miska25. září 2024 v 16:35
Článek o pocitech krize a vděčnosti mě opravdu oslovil. Někdy jsou takové chvíle potřebné k tomu, abychom si uvědomili, co máme, a našli sílu jít dál. Když se snažím zklidnit nebo získat energii v podobných situacích, pomáhá mi kratom. Na stránkách Krupa Kratom najdeš různé druhy, které mohou pomoci s relaxací a duševní pohodou. Možná by to bylo užitečné i pro tebe! :)
OdpovědětVymazat
Odpovědi